Kuličky
Stručná historie tramvají v Plzni
Fotografie tramvají podle typu vozů
 Tabulka všech tramvají, které lze v současné době vidět v ulicích Plzně
 Zajímavosti z provozu, výluky, akce, bulvár, drby, ...
 Schéma tramvajových linek, popis tras všech linek včetně jejich okolí, informace o tarifu, ...
Info o tarifu, sbírka jízdenek a předplatných kupónů
Infrastruktura a technické zajímavosti - vozovna, dílny, konstrukce tratí, informační akustický systém pro nevidomé, ovládání vyhybek, ...
Reportáže ze dnů otevřených dveří v PMDP, propagační jízdy pro veřejnost či pro odbornou veřejnost a fandy MHD
Všehochuť: zajímavé mejly, perličky z diskuze, články z novin, vtipy o MHD, ...
Videogalerie
Soubory volně ke stažení
Kniha návštěv a diskuze K-report
Fotografie z měst: Praha, Brno, Ostrava, Olomouc, Bratislava, Košice, Liberec, Most, Budapest, Szeged, Debrecen, Miskolc, Bad Schandau, München, Nürnberg, Chemnitz, Dresden, Katowice, Stuttgart, Chemnitz, Gera, Heilbronn, Zwickau, Plauen, Görlitz, Halle, Insbruck, Oděsa, Kijev, Jevpatorie, Vinica, Dněpropetrovsk,  Wien, Linz,
Odkazy na zajímavé stránky nejen o plzeňské MHD
Zpět na úvodní stránku
Kuličky
Plzeňské tramvaje také na Facebooku
Kuličky
Plzeňské trolejbusy - web kolegy Zdeňka Kresy



Kalendář Plzeňské tramvaje 2017








Plzeňské tramvaje - aktuální události a zajímavosti z plzeňského tramvajové provozu, popisy typů vozů a zejména mnoho aktuálních fotografií plzeňských tramvají (nechybí ani výluky, vykolejení či povodně a další zajímavotsi z plzeňské MHD). Tramvaj - Plzeň.

Plzeňské tramvaje

Plzeň

Koncem devatenáctého století přibývaly v Plzni průmyslové podniky. Město se nafukovalo a za prací se přistěhovalo, či i jen dojíždělo mnoho lidí. Vyrůstala nová předměstí, která již byla značně vzdálena od středu města i od nádraží a tak se Pozor tramvaj, historická pohlednice Křižíkovo tramvaj č. 20 v Nádražní ulici na dobové pohlednici tehdejší zastupitelstvo začalo zabývat problémem veřejné dopravy. Zvažováno bylo jak situaci řešit, zda například zavést koněspřežnou dráhu dle Prahy, či parní tramvaj podobně jako v Brně. V roce 1891 se však v Praze objevila první Křižíkova elektrická tramvaj, která jezdila u příležitosti Zemské jubilejní výstavy. Plzeň se tak přiklonila k nejmodernějšímu systému, který se již i ve světe rozvíjel a v roce 1892 se městská rada rozhodla pro zřízení městské elektrické dráhy. O zpracování projektu byl požádán ing. František křižík. Chopil se příležitosti a Křižíkovo tramvaj č. 13 před budovou nádraží na dobové pohlednici Klatovská třída s divadlem na dobové pohlednici zpracoval velmi podrobný projekt obsahující nejen tři základní tramvajové tratě, ale také popis technických zařízení od použitých kolejnic, napájecí soustavu až po vozy. Na základě předloženého projektu udělilo tehdejší ministerstvo železnic v červnu 1896 koncesi na zřízení elektrické tramvaje. Po té město vypsalo veřejnou soutěž na dodávku vozů a provedení stavby. Největší část zakázek připadla firmě Františka Křižíka (kolejnice a jejich uložení, napájení, elektrárna a elektrovýzbroj vozů), dále také firmě Emila Škody (parní kotle elektrárny), či Václava Brožíka (dodávka vozů bez elektrického zařízení).

Po třech letech stavby byl pravidelný provoz zahájen na třech tratích 29. června 1899, kdy se Plzeň stala pátým Přestupní stanice na náměstí Repubilky na dobové pohlednici městem s elektrickou tramvají na území dnešní České republiky. Vozovna a parní elektrárna byly umístěny v Cukrovarské ulici. Tramvaje se rozjely po jednokolejných tratích: Bory - Lochotín, Skvrňany - Nepomucká, Náměstí - Plynárna. Linky ze všech směrů se setkávaly na náměstí, kde byl umožněn přestup. Pro zahájení provozu bylo dodáno prvních dvacet vozů Křižík-Brožík. Již v roce 1900 přibylo dalších 5 vozů a také 4 vozy vlečné. Tramvajový provoz fungoval bez vážnějších problémů ke spokojenosti občanů. Pouze linka k Plynárně byla málo využívana a příliš nepomohlo ani její prodloužení k plovárně (1910), ani další do Doudlevec (1929).

Ve válečných letech 1914-1918 stoupl počet přepravených cestujících z důvodu zbrojní výroby Škodovky. V roce 1918 Vůz č. 38 ve vozovně Slovany již před likvidací Klatovská třída byly zakoupeny čtyři větší vozy (30-33) vyrobené strojírnou Zeman ve spolupráci s karosárnou Brožík. Motory dodala firma Křižík. Další čtyři vozy (34-37) vyrobené opět plzeňskými firmami s výzbrojí Škoda byly pořízeny v roce 1926. Odlišným typem jsou pak vozy č. 38 a 39 zakoupené v roce 1929 od pražské firmy Ringhoffer s elektrickou výzbrojí Škoda. V té době již docházelo ke zdvoukolejňování trati Bory - Nepomucká třída a ve středu města byla postavena nová trať Solní a Pražskou ulicí. K prodloužení skvrňanské větve došlo v roce 1931 a naopak v roce 1933 byl zrušen úsek k trestnici na Borech.

Vůz č. 55 na staré konečné Skvrňany, foto: J. Titz V letech 1930-1932 bylo zakoupeno od Elektrických podniků hlavního města Prahy šest použitých vlečných vozů (č. 40-45) a osm motorových vozů Ringhoffer (46-53). Než zasáhly do provozu byly u firmy Brožík a Škoda rekonstruovány. O rok později dodala firma Ringhoffer nové vozy č. 54 a 55.

Vůz č. 58 (trabuko) ve vozovně Slovany, foto: sbírka M. Plzák V roce 1937 byly na konečných Slovany a Bory postaveny smyčky a tak nebylo nutné již přepřahat vlečné vozy a přetáčet tyčový sběrač. Průjezdné konečné urychlily provoz a díky nim bylo možné také zakoupit jednosměrné vozy. Do Plzně se tak v roce 1938 dostaly na tehdejší dobu velmi moderní vozy Ringhoffer přezdívané Trabuko.

Souprava vozů Trabuko na Klatovské třídě - dobová pohlednice Trabuko č. 60 U Zvonu První čtyři vozy (č. 56-59) byly dodány ještě pro levo stranný provoz. V prvních dnech okupace Plzně během II. světové války byl provoz změněn na pravostranný a tak musely být tyto vozy přestavěny. Další čtyři v jednodušším provedení přišly za války v roce 1942 (č. 60 - 63). Krátce po válce bylo objednáno a v roce 1947 dodáno osm vlečných vozů (č. 64 - 71). Tím vznikly na tehdejší dobu velmi kapacitní soupravy. V roce 1948 se uvažovalo o dodání dalších čtyř motorových i vlečných vozů, avšak v té době se již pracovalo na vývoji tramvaje typu T1 a tak k nákupu již nedošlo. Koncem roku 1952 a začátkem 1953 ještě byly zakoupeny staré vozy Ringhoffer z Prahy, které dostaly čísla 72 -79.

V roce 1948 byla dvojka ve Skvrňanech zkrácena ke křižovatce Tylova - Skvrňanská. Následně v roce 1952 byla skvrňanská trať zdvoukolejněna a vznikla nová smyčka před III. bránou Škodovky. Pouze trať z Doudlevec na Lochotín nebyla nikdy zdvoukolejněna a provoz byl naní zastaven v roce 1949, kdy byla nahrazena trolejbusovou linkou.

Skladání prvního vozu T1 v Plzni v roce 1955, foto sbírka: M. Plzák T1 č. 105 odbočuje z bývalé Nádražní ulice k nádraží asi v šedesátých letech, autor neznámý První tramvaje koncepce PCC typu T1 byly do Plzně dodány v roce 1955. Do roku 1957 bylo pořízeno 33 vozů (101-133). Před jejich nasazením do provozu byla značná část kolejí rekonstruována, aby vyhověla těmto těžším vozům.

Vůz T2 č. 159 přijíždí Prešovskou ulicí na náměstí Republiky, foto: Lothar Hülsmann Vůz T2 č. 139 na Světovaru 20. 6. 1987, 
foto: Tomáš Palayza Následovaly v letech 1960 - 1962 vozy T2 v počtu 26 kusů. Jejich dodání umožnilo již v roce 1963 úplné vyřazení dvounápravových tramvají, jako v prvním městě Československa.

Pracovní vůz č. 2081 na mostě U Jána cca v roce 1972, foto: sbírka Vojta Beneš Historický vůz č. 80 ve vozovně Slovany Ještě se však znovu objevily v Plzni další dva dvounápravové vozy Ringhoffer. V roce 1972 byly zakoupeny z Prahy vyřazené vozy 2077 a 2081. Byly přiděleny traťové správě jako pracovní. Vůz č. 2081 však brzy po dodání vyhořel. Vůz 2077 později označovaný č. 80 byl od roku 1987 veden jako historický. Stál mnoho let odstavený ve vozovně nevyužitý. Bohužel v roce 2000 byl prodán zpět do Prahy, kde dnes stojí na Václavské náměstí jako restaurace. Více o tzv. Terezce je ZDE.

Souprava vozů T3 na náměstí Republiky v osmdesátých letech, foto: J. Kvasil Vůz T2 č. 139 na Světovaru 23.12. 1988, 
foto: Tomáš Palayza Od roku 1964 do roku 1988 bylo postupně zakoupeno v různých sériích a různých provedeních celkem 128 vozů T3. S mnohými se můžeme v různých modernizovaných verzích setkat v provozu i dnes.

Vůz T3 č. 160 na koneční Světovar v šedesátých letech, foto: sbírka M. Plzák Souprava T3 v Předních Skvrňanech přijíždí do zastávky Křimická v osmdesátých letech, foto: O. Brouzda Mohutný rozvoj kolejové sítě probíhá s výstavbou nových sídlišť po obvodě města. Tramvajová trať na Světovar funguje od jara roku 1962. V té době však ještě chyběla manipulační spojka z vozovny na Světovar. Vozy ráno najíždějící na linku č. 2 na Světovar musely z vozovny přes Slovany Slovanskou třídou a od sjízdné vyhybky na Mikulášském náměstí couvat Radyňskou ulicí až na Konečná Skvrňany krátce po otevření tramvajové trati v seddesátých letech, foto R. Šebek vyhybku do Sladkovského ulice. A pak už na Světovar. Manipulační trať z vozovny na Světovar byla zprovozněna na podzim 1969. Na opačné straně byla trať do zadních Skvrňan prodloužena v roce 1973.

Zahájení tramvajové dopravy na Košutce 1. 9. 1980 Na Lochotín se jezdilo rovněž od roku 1973 (do míst dnešní stanice Pod Záhorskem), ale nahoru až na Košutku vyjely tramvaje až v září v roce 1980. Z důvodu nedostatku vozů po otevření trati na Košutku, bylo z Prahy zakoupeno 16 vyřazených vozů typu T1.

Vůz T1 klesá po Karlovarské třídě krátce po zprovoznění tramvajové trati v září 1980, foto: M. Pavlas Vůz T2 klesá po Karlovarské třídě krátce po zprovoznění tramvajové trati v září 1980, foto: M. Pavlas Jak je z fotografií patrné, zpočátku jezdily tramvaje po nezakrytém kolejišti a tedy po staveništi. Rovněž automobilová doprava byla v té době vedena pouze po jedné polovině.

Vůz T2 č. 146 v zastávce U Gery krátce po otevření nové trati v roce 1986, foto: sbírka IGBT Vůz T2 č. 139 před odjezdem z Frunzeho 3. 2. 1989
 Foto: T. Palyza Nejmladší tramvajová větev je pak ta bolevecká. Od ledna roku 1986 se jezdilo nejprve jen do Frunzeho ulice (dnešní Mozartova), kam v té době jezdila linka č. 3 ze Skvrňan a to pouze v pracovní dny.

KT8D5 č. 299 na Košutce 1. 3. 2002 Slavnostní zahájení provozu na trati do Bolevce 25. 5. 1990 s historickým vozem č. 18 a novotou vonící KT8D5 č. 291 V roce 1989 bylo do Plzně dodáno 12 obousměrných tříčlánkových tramvají KT8D5. Jejich domácí linkou se, až na výlukové mimořádnosti, stala na mnoho let linka č. 4. Důvodem byly u těchto vozů např. problémy při míjení proti sobě v některých obloucích. Ty však na téměř rovné lince č. 4 nejsou. Také přetáčecí transparenty byly časem nahrazeny za cedule včetně těch v budnících na střeše a bylo tedy jednodušší vozy nechávat pouze na jedné lince.

Slavnostní zahájení provozu na trati do Bolevce 25. 5. 1990 Souprava vozů T3 linky č. 1 na konečné Bory v roce 1990, foto: R. Kubala Dne 25. 5. 1990 proběhlo slavnostní otevření trati do Bolevce, tedy úsek Frunzeho (Mozartova) - Bolevec. Následující den pak začal pravidelný provoz a největší změnou pro cestující bylo právě přesměrování tradiční linky č. 1 Slovany - Bory, která v této trase obsloužila velkou část města, na současnou trasu Slovany - Bolevec.

Smyčka Malesická se soupravami 101+102 a 239+240 na linkách 3 a 5 v dubnu 1995
Foto: M. Janda Souprava 203+193 nasazena na lince č. 3 následována soupravou 196+198 na lince č. 5 odbočují v sadech Pětatřicátníků 29. 10. 1998, foto: Absolut Poslední změnou v linkovém vedení tramvají bylo zrušení posilových linek č. 3 a 5. Obě jezdily ze smyčky Malesická vybudované v roce 1991 v předních Skvrňanech. Linka č. 3 na Košutku a linka č. 5 do Bolevce. Byly zrušeny 27. 5. 2000 údajně již pro malý zájem o toto spojení. Jednalo se jen o linky špičkové, s několika málo spoji za den.

Souprava T3M č. 223+224 přijíždí do zastávky Karla Steinera 19. 10. 2002 T3M č. 221 přijíždí ke Zvonu 20. 8. 2000 V druhé polovině devadesátých let se začalo s modernizacemi tramvajových vozů. Už mezi roky 1995 a 1999 prošlo postupně rekonstrukcí z T3SUCS na T3M dvacet šest tramvají, které dostaly na tehdejší dobu velmi komfortní interiér s novými polstrovanými sedačkami, elektronickou výzbrojí s rekuperací, či terčíkové orientační panely. V následujích letech se objevují i další typy.

V roce 1997 se v Plzni objevuje první nízkopodlažní tramvaj Astra. Do roku 2000 jich je nakoupeno celkem jedenáct (300-310). Astra č. 309 na lince č. 4 v sadech Pětatřicátníků 23. 2. 2002 Astry 305 a 308 na linkách 2 a 1 u nádraží 4. 8. 2007 Od 1. května 2001 jsou na všech třech tramvajových linkách garantovány v jízdních řádech nízkopodlažní spoje. Na každé lince jsou nasazena dvě pořadí, kde jsou nasazovány tehdy jediné nízkopodlažní vozy Astra. Na linkách 2 a 4 je vždy před Astrou zkrácený interval z důvodu její menší kapacity.

Souprava T3 č. 190+191 v sadech Pětatřicátníků 16. 9. 2003 Souprava T3 č. 206+207 U Zvonu20. 7. 2002 V roce 2004 z Plzně zmizely tramvaje v původním červeném nátěru. Poslední červená souprava č. 190+191 jezdila do konce července 2004. Podrobnější informace a více fotografi posledních červených tramvají najdete na zvláštní stránce ZDE.

K3R-NT č. 311 v sadech Pětatřicátníků 21. 6. 2006 KT8D5-RN2P č. 294 ve Vejprnické ulici 12. 10. 2008 V následujícíh letech se začínají objevovat další modernizované částečně nízkopodlažní vozy. V roce 2006 jsou to první dva vozy K3R-NT, z celkových čtyř. V roce 2007 se objevuje první KT8D5 s novým středním nízkopodlažním článkem a samozřejmě s modernizovaným interiérem a úspornější elektronickou elektrovýzbrojí. Nové označení je tedy KT8D5-RN2P.

První vůz T3R-PLF v sadech Pětatřicátníků 12. 3. 2008 Souprava 317+233 U Zvonu 7. 6. 2008 Od roku 2008 bylo modernizováno 18 vozů za použití částečně nízkopodlažní skříně. Jejich nové označení je T3R.PLF. Provozovány jsou jako první vozy v soupravě a tak se v provozu do roku 2010 objevuje 18 částečně nízkopodlažních souprav.

Vario LFR.S č. 333 při zkušební jízdě na Světovaru 12. 10. 2010 Souprava Varií LF plus č. 336+337 na náměstí Republiky 1. 7. 2012 V roce 2010 jsou dodávány do Plzně také Varia. A to hned ve dvou verzích. Postupně je dodáno 26 tramvají VARIO LFR.S, které jsou legislativně modernizacemi původních tramvají T3, či T3M. A dále 4 vozy VARIO LF plus, které mají o jeden schod méně, asynchronní výzbroj a i legislativně jde o zcela nové vozy.

T3 č. 187 při poslední jízdě vozu T3 v Plzni, na konečné Skvrňany 4. 11. 2012 T3 č. 187 zatahuje do vozovny z poslední jízdy vozu T3 v Plzni 4. 11. 2012 Staré vozy musí ustoupit novým a tak v roce 2012 končí v Plzni provoz vozů T3 s původní nehospodárnou odporovou výzbrojí, kdy rychlost byla ovládána za pomoci tzv. zrychlovače. Od té doby se tak v pravidelném provozu nesetkáme ani s laminátovými sedačkami ani neuvidíme již původní pantograf. Plzeň je prvním městem v ČR, kde původní zrychlovačové vozy končí.

Vario LF2/2IN na Slovanské aleji 27. 10. 2013 Vario LF2/2IN v Bolevci 10. 3. 2014 V druhé polovině roku 2013 je dodána první dvoučlánková obousměrná tramvaj Vario LF2/2 IN. V následujícím roce přicházejí další tři. Obousměrnost je používána při výlukách a jinak jsou pravidelně nasazovány společně s Astrami na lince č. 1. Nákup dalších vozů se aktuálně neplánuje.

Již mnoho let je plánováno prodloužení tramvajové trati na Borská pole. Všechny potřebné pozemky jsou již vykoupeny a aktuálně se předpokládá, že v roce 2015 bude zažádáno o dotace z fondů EU a začne se stavět. Zahájení provozu se předpokládá v roce 2018. Bližší info této tramvajové trati je ZDE.

Další zajímavosti z historie najdete na stránkách:
Historické pohlednice zejména s Křižíkovými vozy
Skříně Křižíkovo vozů č. 90 a 20
Zajímavé rekonstrukce tratí na přelomu 80. a 90. let
Oslavy 60 let tramvají v Plzni (v roce 1959)
Oslavy 90 let MHD v Plzni v roce 1989
Rozloučení s vozy T1 v roce 1987.

Co bylo a dnes už není:
Konec typicky červených tramvají
Krátká epocha žlutobílých vozů v Plzni
Fialovobílý nátěr na vozech T3M končí
Konec linkových cedulí
Astra č. 300 - zrušený prototyp
Sedačky v plzeňských tramvajích

A samozřejmě něco z historie najdete také na stránkách o některých typech vozů:

některé již neprovozované typy: Křižík, Trabuko, T1, T2, T3, T3G, KT8D5,
současné typy: T3M, T3R.P, T3R.PLF, KT8D5-RN2P, Astra, K3R-NT, VARIO LFR.S, VARIO LF plus, Vario LF2/2 IN

Úvodní stránka

© Jan Šlehofer, použité zdroje: časopis ABC, publikace 100. let MHD v Plzni, Městská doprava v Plzni,
autoři fotografií uvedeni na snímcích


NAVRCHOLU.cz