(2010 + aktualizace)

Škvrňany jsou pro mnohé obyvatele Plzně tak trochu stranou, a mnozí do této části města vůbec nepřijdou a ani sídliště neznají. A protože původně pocházím ze Škvrňan, tak jsem se rozhodl něco málo přidat i na tyto tramvajové stránky. Hned na úvod se nabízí otázka Škvrňany, nebo Skvrňany? Odpověď není jednoduchá. Zejména místní a i většina starších plzeňáků používá označení s háčkem, které najdeme i na starých pohlednicích. Na oficiálních místech a to i v následujícíh převzatých textech je však uváděno Skvrňany.

Něco z historie - úryvek ze stránek MO Plzeň 3:
Skvrňany
Obec, která vznikla ještě před založením Plzně. První zmínka o Skvrňanech pochází z roku 1239, kdy patřila pod kladrubský klášter. Po založení Plzně se stala součástí plzeňského panství. V roce 1418 měla 24 usedlostí. I když v průběhu století byla tato osada neustále sužována různými válečnými událostmi, přesto byla většinou prosperující. Velký vliv na rozvoj mělo rozšiřování Škodových závodů. Roku 1854 měly Skvrňany 403 obyvatel, roku 1890 již 1807 a v roce 1900 stoupl počet obyvatel na 3735. V roce 1828 se ve Skvrňanech narodil Jakub Škarda, významný český politik. Roku 1861 zde projel první vlak na právě dobudované trati Plzeň - Brod n.L. a ve vsi se začalo stavět prozatimní nádraží. Blízko vsi se dolovalo uhlí, byly tu pískovny a cihelna. Od roku 1924 při vytvoření velké Plzně se Skvrňany staly její součástí. Při bombardování na konci druhé světové války staré Skvrňany v podstatě zanikly. Od roku 1964 patří Skvrňany do působnosti obvodu Plzeň 3.
Až v roce 1968 se započalo s výstavbou sídliště a již v roce 1970 byly předány první bytové jednotky.

Zajímavé čtení je i v brožurce Pozemní stavby Plzeň 1947 - 1978:

Sídliště Škvrňany bylo budováno v letech 1967 - 1977 a jeho výstavba dále pokračuje podnikovou a družstevní výstavbou a dokončováním objektů občanské vybavenosti. Za uplynulé období zde plzeňští stavbaři postavili 3 800 bytových jednotek. Samotné stavbě sídliště předcházelo vybudování rozsáhlého areálu učňovských škol a internátů OP Škoda.
Sídliště má vlastní rozsáhlou síť služeb, také zde najdeme překrásné školy, školky a jesle, moderní zdravotnické zařízení, restaurace, kino a tradiční dominantu, kterou jsou věžové domy.

Samozřejmě ne vše platí do dnes. První na sídlišti narozená generace dětí už odrostla a tak mnoho školek bylo zavřeno, školy sloučeny. Kino je již dávno zrušené, tak jako ve většině plzeňských sídlišť. Svého času ojedinělý vyhřívaný venkovní bazén u zastávky Slovanské údolí už také mnoho let nefunguje.

Sídliště Škvrňany však má díky své západní poloze poměrně čisté ovzduší, hodně zeleně a díky tramvaji rychlé a kapacitní spojení s centrem města. Družstevní výstavbu jmenovanou ve výše uvedeném článku najdeme vlevo od tramvajové trati. Jedná se o cihlové bytovky vystavěné na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let. Ulice Waltrova a Zmrhalova (dnes Pecháčkova) a jeden blok Terezie Brzkové - foto vpravo). Takže Škvrňany nejsou jen čistě panelákovým sídlištěm.

Většina zdejších ulic, byla pojmenována jmény písmenem V, nebo blízkými písmeny v abecedě. Zřejmě při pojmenovávání většího množství nových ulic byla tato jména pro použití připravena v nějakém pořadníku. Původní ulice nesly tedy jména např. Vojanova, Vyhlasova, Volfova, Waltrova, Zmrhalova. Po roce 1989 byly pak některé ulice přejmenovány.

Tramvajová trať do Skvrňan

Tramvajová trať v délce 2,9 km od Tylovy ulice do Zadních Škvrňan byla zprovozněna 30. 11. 1973. Do té doby se tramvaje otáčely na smyčce u třetí škodovácké brány a dál do rostoucích Zadních Škvrňan se dalo dojet autobusem. Dvojka se v tu dobu stala nejdelší plzeňskou tramvajovou linkou v Plzni a své prvenství si s délkou 8,6 km drží dosud.

V devadesátých letech byla skvrňanská trať postupně v několika letech celá rekonstruována a byl použit systém kolejnic uložených v BKV panelech. V roce 1991 byl zahájen provoz na nové smyčce Malesická v předních Skvrňanech. Až do jara 2000 se zde ve špičkách pracovních dnů otáčelo několik spojů linek č. 3 a 5 z Košutky a Bolevce.

Další zajímavostí může být i to, že na lince č. 2 jezdily v minulosti vždy nejstarší vozy. Své poslední kilometry zde dojížděly jak tramvaje T1, tak i T2 (později na lince č. 3 v trase Frunzeho - Skvrňany). Vlastně i do nedávna jsem se zde setkávali s nejstaršími soupravami T3, i když později již byly příjemně namíchané s modernizovanými vozy T3P a dalšími typy tramvají.

Dnes se zde naopak můžeme setkat s velkým množstvím nejnovějších vozů Vario, neboť na lince č. 2 nejsou žádné zastávky, na kterých by byly problémy s jejich vyklápěcími dveřmi (v počátcích provozu těchto vozů byly problémy např. v Bolevci, ale zastávky byly upraveny a dnes Varia mohou všude).

Oblouky z BKV panelů vzniklé při rekonstrukci v devadesátých letech již dožívají a jsou postupně rekonstruovány novějšími technologiemi. To byl v roce 2012 případ oblouku z Vejprnické ulice do sídliště a v ulici Terezie Brzkové před konečnou.

V roce 2014 mělo dojít k rekonstrukci kolejiště přibližně od křižovatky u zdravotního střediska, přes zastávku Macháčkova až do zastávky Terezie Brzkové. Nejen oblouk před ní, byl již ve špatném stavu a byla zde omezena rychlost na 15km/hod.

Rekonstrukce nakonec proběhla v roce 2015 a to nejen kolejiště, ale celé ulice včetně inženýrských sítí, trolejového vedení, chodníků, cyklostezky atd. Vzniklo mnoho nových parkovacích míst a nová autobusová zastávka Lábkova ve směru do centra.

Výhledově zbývá rekonstruovat trať a vlastně celou ulici ještě v úseku oblouku z Vejprnické ulice ke křižovatce s Macháčkovou ulicí. Předpokládá se realizace v roce 2023.

Níže ještě výběr fotografií, které jsou použité na různých místech webu a na kterých je kromě měnících se vozů vidět také to, jak se mění sídliště, respektive zejména jeho panelové domy. Většina jich je nyní již zateplena a mají novou barevnou fasádu.

Popis jízdy po tramvajové trati do Škvrňan je ZDE.