Linz (Linec) (2003 - 2009)
V rakouském Linci ještě před několika lety fungovaly dva oddělené tramvajové systémy. Ve městě se dodnes setkáme s atypickým rozchodem 900mm. V době mé návštěvy v
září 2003 probíhala výstavba podzemního úseku tramvajové trati k nádraží.
Zatím co v minulosti sem vedla z hlavní tramvajové trati odbočující linka č. 3 (foto vlevo), po otevření podzemního úseku zde obkloukem prochází hlavní trať a
projíždí tudy v té době i ostatní linky č. 1 i 2. Smyčka na fotografii vlevo již u nádraží neexistuje. V provozu je tehdy nasazováno ještě několik starých vozů (foto vpravo).
Centrem města prochází všechny linky pěší zónou. Jednu konečnou u univerzity mají linky č. 1 a 2 společnou a rovněž velkou část trasy mají shodnou. Linky se
rozdělují až přibližně v poslední třetině trati. Tyhle úseky jsou nově opravené či postavené, koleje jsou zatravněné a prochází sídlištěm.
V případě koncového úseku do Solar City se jedná o zajímavou téměř až o meziměstkou trať.
Od roku 2002 jsou do Lince nakupovány nové nízkoplažní tramvaje Cityrunner. Jedná se čtyřicetimetrové
sedmičlánkové vozy, které vyrábí Bombardier. V době naší návštěvy v roce 2003 jich bylo v Linci jedenáct,
avšak do roku 2005 by jich mělo být dodáno 21. Postupně tak vytlačují staré vozy.
Druhý, téměř pohádkový tramvajový provoz, byl v Linci ještě nedávno. Na horu Pöstlingberg jsme se mohli do roku 2008 svézt dvounápravovými vozy z
padesátých let. Na jednokolejné trati o délce 2,9 km se třemi výhybnami překonávají tramvajky
výškový rozdíl 255 metrů a jedná se jednu z nejstrmějších tramvajových drah na světě. Rozchod této trati do roku 2008 byl 1000mm.
V současné době se lze na Postlingberg svézt nízkopodlažní tramvajkou přímo z hlavního náměstí. Zejména starším cestujícím se tak dostalo kvalitnějšího spojení na toto poutní místo, avšak s rekonstrukcí a novými vozy zmizela původní romantika a atraktivita této až turistické dráhy.
Na fotografiích z roku 2020 nejprve současný provoz na Pöstlingberg. Linka označená číslem 50 vyjíždí z náměstí Hauptplatz a vede tak po
běžné tramvajové síti až na konečnou linek č. 3 a 4 Landgutstrasse. Odtud se krátkou novou spojkou (včetně nového křížení s železniční tratí)
dostává na původní rekonstruované tělěso tratě na Postlingberg.
Jednokolejná trať s výhybnami prošla celá rekonstrukcí včetně změny rozchodu (z 1000mm na městských 900mm). Svezení po jednokolejce s výhybnami do strmého stoupání je samozřejmě zajímavé. Bohužel se však trať, respektivě vozy na ní nedají příliš fotografovat. Trať je celá segregována živými ploty, nebo jinými rušivými elementy znemožňujícími pořízení snímku mimo zastávky, kde však zase chybí odstup.
A nyní se podíváme na městské tramvaje. Jak již bylo výše zmíněno, pod hlavním nádražím je vedena trať podzemním úsekem.
Ten byl otevřen v roce 2004, kdy tudy projížděly linky 1 a 2 a trojka zde měla konečnou (manipulační otáčení na podzemní smyčce je stále možné).
Prodloužení linky 3 odbočující v podzemním úseku u nádraží bylo otevřeno v roce 2011 na dočasnou konečnou Doblerholz.
Zde leží také nová tramvajová vozovna. Navazující úsek do města Traun je pak v provozu od roku 2016.
Dnes jsou spoje linky č. 3 ukončeny v nácestné smyčce Trauner Kreuzung a
spoje označené linkou č. 4 pokračují až do sousedního městečka Traun. Městskou zástavbu však tramvaj neopustí, tedy pohledem ani nepoznáte,
že jsme v jiné obci.
Současný linecký tramvajový vozový park tvoří výhradně nízkopodlažní vozy. Mezi roky 2001 - 2008 bylo nakoupeno 33 vozů Bombardier Cityrunner (foto vlevo).
Druhou generaci vozů pak tvoří 29 tramvají Bombardier Flexity Outlook dodaných v letech 2011 - 2015 (foto vpravo).
© Jan Šlehofer