.
Nice (2024)
Město Nice je považováno za hlavní město tzv. Francouzské riviéry, či Azurového pobřeží, tedy známé rekreačních oblasti na pobřeží Středozemního moře. V současné době zde žije v samotném městě asi 343 tisíc obyvatel, v metropolitní oblati pak kolem milionu. Starší tramvajový systém fungoval v Nice již v letech 1879–1953. Nejprve to byla koňka a od roku 1900 také mohutně se rozvíjející elektrické tramvaje. Jejich provoz pak byl omezován již kolem roku 1939, ale během druhé světové války byly některé linky znovu obnoveny pro nedostatek autobusů. Ačkoliv byly v tomto turistickém městě tramvaje velmi oblíbené, postupně byl provoz pro špatný stav omezován a nahrazován trolejbusovými linkami. Tramvaje tak v roce 1953 v Nice dojezdily úplně. Stavba nové tramvajové sítě začala v roce 2003 a první linka T1 vyjela v roce 2007. V té době se potýkalo centrum města s přebujelou automobilovou dopravou, kde autobusové linky nabíraly velká zpoždění. Místy měly sice již vyhrazné autobusové pruhy, ale výstavba tramvaje byla logickým krokem pro zkapacitnění linek veřejné dopravy a celkovou změnou uspořádání městských ulic. Tramvajové trati jsou segregované od okolního provozu a mimo úzké ulice centra je často používán zatravněný svršek. Linka T1 ve své střední části prochází centrem města poblíž pobřeží a má tvar písmene U, tedy z centra vybíhá dvěma směry. Dnes má délku 9,8km a je na ní 22 stanic. V historickém centru města, kde projíždí přes různá náměstí, není instalováno trolejové vedení a tramvaj zde projíždí na baterie. Ty pak dobíjí v krajních úsecích klasicky z trolejového vedení. Pro linku T1 bylo původně zakoupeno 20 tramvají Alstom Citadis 302 dodaných v letech 2006 a 2007. V roce 2010 přibylo pak dalším osm vozů. Jde o pětičlánkové tramvaje délky 35 metrů. Do některých z nich byly později doplněny další dva články, byly tak přetypovány na typ 402 a jejich délka je nyní 45 metrů. Na lince T1 se tak v roce 2024 můžeme setkat současně s pětičlánkovími i sedmičlánkovými vozy. Vozy jsou ve stříbrném laku.
Linka T2 má délku 11,3km a svézt se s ní můžeme podél pobřeží z letiště až do přístavu v centru města, při čemž poslední 3,2 km v centru města prochází podzemním tunelem. Konečná v přístavu je však opět na povrchu přímo vedle vody. Linka T2 má trolejové vedení instalované pouze v tunelovém úseku a kromě něj, jsou tramvaje napájeny, respektive jejich akumulátory nabíjeny, pomocí kontaktních pásů umístěných v zastávkách. Vozy jsou všechny sedmičlánkové o délce 45 metrů (typ Alstom Citadis 405) a jsou dodávané od roku 2017 (již přes 30 vozů). Ve shodném provedení jsou provozovány také na lince T3.
Linka T3 vychází také z letiště, ale po krátkém společném úseku odbočí vlevo a je vedena do západní části města. V celé trase nemá instalované trolejové vedení a k napájení a nabíjení baterie slouží napájecí pásy mezi kolejnicemi v zastávkách.
Další navštívené francouzské tramvajové provozy
© Jan Šlehofer
|