Riga
Hlavní město Lotyšska se rozkládá v místě ústí řeky Daugavy do Baltského moře a žije v něm cca 800 tisíc obyvatel. V roce 1882 zde zahájila provoz koňka a v roce 1901 pak elektrická tramvaj. Rozchod
kolejí je od počátku provozu 1524mm.
V současné době jezdí tramvaje na osmi linkách:
3 Jugla - Tirdzniecibas centrs "Dole"
4 Centraltirgus - Imanta
5 Ilguciems - Milgravis
6 Stacijas laukums - Jugla
7 Ausekla iela - Tirdzniecibas centrs "Dole"
9 Aldaris - Tirdzniecibas centrs 'Dole'
10 Bišumuiža - Tapešu iela
11 Stacijas laukums - Mežaparks
Vozový park tramvají se skládá ze dvou typů českých vozů. Od roku 1975 byly dodávány vozy T3SU a po roce
1988 pak T6B5. Vozy T6B5 jsou početně značně v oslabení a jsou nasazovány zejména na linkách 6 a 7.
Celkově jsou tramvaje pěkně udržované a jsou ve velmi slušném stavu.
Jak je patrné z fotografií, největší zajímavostí tohoto provozu je používání tyčových sběračů.
Trolejové vedení tak občas není vedeno zcela v ose kolejí, ale např. při křížení tramvajové trati s
trolejbusovou jsou tramvajové troleje blíže k sobě, aby křížení bylo kratší (foto vpravo). Po dodání vozů Škoda 15T,
které mají mít klasické polopantografy, bude muset být trolejové vedení značně upravováno.
Se zajímavým vozem se prakticky denně můžeme setkat v ulicích. Kropicí tramvaj patrně nejen svlažuje ulice,
ale tlakem i čistí žlábky kolejí. Častěji se objevuje v místech rekonstruovaných tratí či ulic ke snížení
prašnosti.
Do Rigy už také dorazil moderní mor v podobě odbavovacího systému pomocí čipových karet.
Oproti předchozímu, kdy ve vozech chodili průvodčí je to jistě pokrok a zejména pro provozovatele přínos.
Cestující mají možnost pořídit si osobní čipovou kartu s fotografií a nahrát si na ní předplatné.
Hojně využívané jsou papírové anonymní čipové karty, které lze pořídit na mnoha konečných, či i
ve velkém počtu novinových stánků a na kterou lze nahrát buď určitý počet jízd
(které se ve vozech "odpípávají"), nebo čtyřiadvaceti hodinovou, či až tří denní jízdenku.
I když si však zakoupíte několikadenní jízdenku je poviností si při každém nástupu do vozu "píchnout"
nástup na jednom ze tří terminálů. Asi to slouží jen pro nějaké statistiky, ale pro cestující se jedná
o docela nepraktickou záležitost. Na tuto povinost nás upozornili až revizoři, kteří ale na čtečce vidí, že zaplaceno máte
a tak cizincům v tomto případě nedělají problémy. Poslední možnost je zakoupení jízdenky u řidiče, ale
samozřejmě za vyšší cenu. Jízdenka u řidiče stála v roce 2009 v přepočtu cca 20Kč a celodenní jízdenka na čipové kartě cca 60Kč.
Rižské tratě jsou v poměrně dobrém stavu. Ne ale zase v tak dobrém, abych si na nich dovedl nízkopodlažní 15T představit. Koleje jsou v centru obvykle zadlážděny
dlažbou, či velmi často jen kameny. Mimo to, že je to jednoduché pro údržbu odkrýt takovou trať,
tak to zároveň odrazuje řidiče automobilů od jízdy po kolejích.
Tramvaje jsou vypravovány ze tří tramvajových vozoven. V depu č. 5 jsou i dílny, ve kterých se provádí těžká údržba tramvají a trolejbusů. Mají zde také jediný provozní historický vůz tzv. Retrotram. V loňském roce jezdívala Retrotram o víkendech pravidelně na okruhy městem, letos však již vyjíždí pouze na objednávku. Druhým historickým vozem je RVZ. Ten však vyhořel a tak se pozvolna opravuje.
Kromě tramvají je v Rize ještě jedna elektrická trakce a to jsou trolejbusy. Klasické vozy 14Tr a 15Tr vytlačují nové kloubové Solarisy a poslední dobou zejména škodovácké 24Tr, kterých bylo dodáno 150. Setkat se však můžeme i s několika zajímavými ukrajinskými vozy.
Daugavpils (2009)
Město Daugavpils je druhé největší město Lotyšska. Leží nedaleko od hranic s Běloruskem a Litvou na řece Daugavě, přibližně 230 kilometrů jihovýchodně od Rigy.
Jedná se o nejzajímavější tramvajový provoz v Lotyšsku a to jak tratěmi, tak i vozidly.
Zdejší rozchod je klasický ruský 1524mm. Páteřní linkou je jednička vedoucí od železniční stanice přes město
k tramvajové vozovně. Celá tato trasa je dvoukolejná. V pracovních dnech ve školní rok jsou zde nasazovány i
soupravy dvou vozů. My jsme zde sice byli už 10. června, ale v tu dobu již jezdila jen sóla v intervalu cca
7 minut.
Na lince č. 1 jsme viděli nasazeny všechny tři provozované typy tramvají. Nejzajímavější jsou vozy RVZ
vyráběné rižskou vagonkou v letech 1961 - 1990. Svým vzhledem připomínají původní americké vozy PCC či
naše vozy T2. Mají však vzduchové brzdy a pouze dvoje dveře ovládané také vzduchem. V interiéru pak vidíme
původní polstrované sedačky potažené koženkou. V době naší návštěvy byly další vozy vypravené i na lince č. 2.
Druhým, ne méně zajímavým typem jsou ruské vozy KTM-5 (Usť-Katavsk). Tyto mohutné vozy mají např. zajímavé
předsuvné dveře, které při otevírání či zavírání tahá řetěz. Kromně jedničky jsme se s těmito nádhernými
"dlabanými ingoty" svezli také na trojce.
No a posledním typem jsou české tramvaje T3. Do Daugavpilsu se dostaly až jako ojeté z
německého města Schwerin. V provozu jsme se setkali pouze s jedním vozem, ale ve vozovně
stálo několik spojených souprav, které ve školním roce běžně jezdí.
Na linkách č. 2 a 3 jsou bohužel intervaly kolem dvaceti minut, ale tyto linky jsou o to zajímavější. Mají
totiž jednokolejné úseky. Linka č. 2 je vedena od tramvajové vozovny stejně s jedničkou, ale po jejím oddělení
jede již po jednokolejné trati a projíždí téměř vesnickou zástavbou mezi dřevěnými domečky až na konečnou Maizes Kombináts u lokomotivního depa.
Linka tři je (mimo společného úseku s jedničkou) rovněž jednokolejná a zajímavější je ta část na konečnou
Stropi. Trať po oddělení projíždí nejprve kolem sídliště, pak podél dlouhého hřbitova, dále pokračuje několik
zastávek borovým lesem a končí u jednoho z místních jezer. Provoz na jednokolejných úsecích není nijak zabezpečen a
jezdí se jen dle jízdních řádů.
Vozy v Daugavpilsu jsou čisté, převážně v dobrém udržovaném stavu. Některé vozy KTM-5 jsou viditelně krátce po dílnách včetně opraveného interiéru. Jízdenky prodávají průvodčí a jízdné na jednu jízdu činí 0,30 LT (asi 12Kč). Na závěr ještě přikládám pár zajímavých snímků z vozovny.
Liepaja (2009)
Jízdní doba linky je cca 24 minut a v síti je 2 x 14 stanic. Tramvajová trať je vedena většinou ulicemi bez automobilového provozu a průměrná cestovní rychost 17,25 km/hod je údajně nejvyšší v lotyšsku. Tramvajová trať však není místy v příliš dobrém stavu a z výše uvedených lotyšských měst je na tom nejhůře, avšak úplná "Ukrajina" to není.
Současný vozový park tvoří české tramvaje KT4SU a KT4D. Dvacet vozů KT4SU bylo dodáno v osmdesátých letech, z nichž dnes je již mnoho vyřazeno. Od roku 2000 bylo však zakoupeno postupně dvanáct vozů KT4D z německa z měst Cotbus, Gera a Erfurt. Ve vozech jsou nainstalovány české označovače od Mikroelektroniky a jízdenky je možné zakoupit předem, nebo u řidiče. Nejsou ale přestupné.
© Jan Šlehofer