Istanbul (2022)
Istanbul, dříve Konstantinopol, či Cařihrad, má dnes 15,8 miliónů obyvatel a je největším tureckým městem. Leží na obou březích bosporského průlivu
(spojující Černé a Marmarské moře). Leží tedy na hranici kontinentů Evropa a Asie.
Bosporský průliv lze překonat po dvou silničních mostech, trajektem,
nebo od roku 2013 také železničním tunelem příměstské dráhy Marmaray. Tři stanice v blízkosti Bosporu jsou podzemní, ostatní jsou povrchové,
celková délka příměstské železnice Marmaray je 76,3 km. Nasazovány jsou zde desetivozové vlaky Hyundai Rotem.
V minulosti byla v Istanbulu rozsáhlá tramvajová síť (až 56 linek), která však byla v padesátých letech redukována a v šedesátých letech tramvaje v Istanbulu
dojezdily. Od osmdesátých let je budován nový systém městské dopravy jehož součástí jsou opět i tramvaje.
V roce 2022 je v Istanbulu v provozu pět tramvajových linek (dvě historické, tři moderní). Vlastně jde o pět zcela oddělených tramvajových provozů, kdy má každý
z nich i vozidla jiného typu. Popíšeme si je postupně dle současného označení linek, byť nejsou číslovány postupně dle vzniku.
Linka T1 je moderní tramvajový systém s běžným rozchodem 1435mm a s nízkopodlažními vozy. První její část byla zprovozněna v roce 1992 a poslední
prodloužení bylo otevřeno v roce 2006. Dnešní délka linky je 18,5 km. Nasazovány jsou zde soupravy dvou tříčlánkových vozů (kapacita takové soupravy je cca 500 lidí). Vozy staršího typu
jsou Bombardier Flexity Swift z roku 2003. Novějším typem jsou pak vozy Alstom Citadis 304 z roku 2010. Linka T1 prochází centrem města a po Galatském mostě
překračuje záliv Zlatý roh. Interval na lince v přepravní špičce je i jen 2 minuty a i tak je velmi vytížená.
Linka T2 je nostalgická tramvajová linka s rozchodem 1000mm projíždějící po pěších zónách mezi zastávkami Tunel a Taksim. Provoz zde byl obnoven v devadesátých
letech. Jednokolejná trať o dálce 1,6 km má celkem 5 stanic a uprostřed jednu výhybnu. V květnu 2022 je zde ale nasazován pouze jeden vůz (č. 115) a interval je tak cca 40 minut.
Druhý vůz (č. 223) jsme viděli odstavený ve vozovně, která je ve spodní části mešity Taksim Mosque. Nasazované tramvaje by měly být původní z dvacátých let,
které prošly rekonstrukcí v devadesátých letech při obnovování provozu. Nostalgická linka T2 je velmi populární. Tyto červené tramvaje se
staly výraznou ikonou Istanbulu a můžeme se s nimi setkat i na mnoha suvenýrech. Oblíbené jsou i mezi turisty a neustálě se s nimi někdo fotí,
zejména na konečné na náměstí Taksim.
Linka T3 je další nostalgickou linkou a je jedinou tramvajovou linkou na asijské straně Istanbulu.
Okružní jednokolejná trať s rozchodem 1000mm byla otevřena v roce 2003. Celý okruh měří 2,6 km a má 10 stanic.
Nasazovány jsou zde původně německé tramvaje Gotha provozované dříve např. ve městě Jena.
V květnu 2022 byly na lince vypraveny dva vozy (č. 205 a 208) a minimálně další tři byly vidět ve vozovně.
Linka T4 je označována také jako tramvajová, ale jde spíše o lehkou železnici o rozchodu 1435mm. Má vysoká nástupiště a převážná část trasy je zcela segregovaná od okolního provozu.
V provozu je od roku 2007, prodloužena byla v roce 2009. Délka trati je 15,3km a je na ní 22 stanic. Nasazovány jsou zde soupravy spojených tří dvoučlánkových vozů. V provozu jsou k vidění soupravy různých typů.
Nejstarší jsou vozy Duewag ze sedmdesátých let dříve provozované v německém Kolíně nad Rýnem. Dalším typem jsou Hyundai Rotem LRV34 z roku 2008.
Nejnovější jsou pak vozy místní výroby RTE dodávané od roku 2014.
Linka T5 je aktuálně nejnovější linkou a většina trasy vede podél pobřeží zálivu Zlatý roh. Stavba začala v roce 2016 a v provozu je od roku 2021 úsek o
délce 8,8 km s dvanácti stanicemi. Ve stavbě je ještě prodloužení se dvěma stanicemi na celkovou délku 10,1km. Linka se pak dostane do blízkosti linky T1.
Zajímavostí je, že linka k napájení nepoužívá trolejové vedení, ale třetí napájecí kolenici. Ta je rozdělena na segmenty a pod napětím jsou vždy jen úseky
pod vozidlem. Pouze vozovna je zatrolejován a tedy tramvaje mají také sběrače pro napájení z trolejového vedení. Nasazovány jsou zde pětičlánkové nízkopodlažní tramvaje Durmazlar Panorama.
Součástí městské hromadné dopravy jsou také lanovky. Nejstarší tunelová lanovka (dnes značená jako F2) je z roku 1875 a je známá jako Tunel.
Její délka je 573 metrů a převýšení 62 metrů. Na obrázku vpravo je pak novější podzemní lanovka z roku 2006 značená jako F1 spojující náměstí Taksim a Kabatas.
Součástí městské dopravy v Istanbulu je samozřejmě také metro. Jde o několik různých systémů metra a linky se velmi rychle rozrůstají.
V roce 2022 je v provozu šest linek na evropské straně a dvě linky na asijské straně. U některých linek jde jen o krátké úseky rozestavěných tras.
Jedna z linek (M7) je automatická bez strojvedoucích.
Další navštívené tramvajové provozy v Turecku
© Jan Šlehofer