V Brně se setkáme s nejpestřejším tramvajovým vozovým parkem. To je samozřejmě nepříjemné pro údržbu a je to také tak trochu daň za snahu modernizovat vozy, narozdíl např. od Prahy, kde se začalo s modernizacemi vozů déle, než v jiných městech. Brnu se tak také proto škodolibě říká, nebo říkalo "výzkumný ústav kolejových vozidel".

Kromě nejčastějších typů tramvají konce minulého století (T3, T3SUCS, T6A5 a KT8D5) se zde můžeme setkat s dvoučlánkovými vozy K2 a také s posledním úspěšným vozidlem ČKD - s vozy KT8D5N (foto vpravo). Jedná se tedy o novější verzi vozů KT8D5 se středním nízkopodlažním článkem, výklopnými dveřmi a novější elektrovýzbrojí. Nízkopodlažní článek byl však později dosazen i do starších brněnských vozů KT8D5.

Kromě těchto typů se zde setkáme s dalšími podtypy vozidel T3 a K2, které se liší různými druhy elektrovýzbrojí, úpravami interiéru (např. nové sedačky, či jen laminátové sedačky uchycené do bočnic, nová podlaha Altro, plastové obložení stropu). Některé vozy mají nová čela navržené architektem Kotasem. Uvidíme zde ale např. i vozy T3R.PV s novou skříní Var, které mají ale laminátové sedačky (avšak připevněné do bočnic) a gumovou podlahu.

Aby těch typů nebylo málo, najdeme zde i dva vozy K3R-N, které vznikly v letech 2003-2004 celkovou modernizací a vložením nízkopodlažního článku do vozu K2. Další dva vozy K3R-N vznikly v roce 2006 jako novostavby.

Od roku 2003 jsou i do Brna nakupovány plzeňské nízkopodlažní tramvaje Astra, sem však dodávané pod obchodním názvem Anitra. Do roku 2006 jich bylo dodáno sedmnáct.

Dalším zajímavým vozidlem je nízkopodlažní vlečný vůz VV60LF. Provozován byl obvykle s upraveným modernizovaným vozem T3R.EV (vůz má skříň se zesíleným rámem, asynchronní výzbroj). Přesto, že zejména zpočátku byly problémy vyřešit regulaci brzd, byly v letech 2004 - 2006 postupně dodány čtyři kusy. Ve školním roce bývaly vleky nasazeny také v třívozové soupravě (řazen uprostřed soupravy). Provoz těchto vleků byl v Brně pro technické problémy ukončen v roce 2016.

Podobně jako v ostatních městech se také v Brně objevují částečně nízkopodlažní tramvaje vycházející z vozů T3. Vozy VarioLFR.E jsou dávány od roku 2006, mají nová čela, skládací dveře, elektrovýzbroj Cegelec Europuls a jsou přizpůsobeny pro tahání vleků, se kterými se také objevovaly v soupravách.

Od roku 2007 jsou do Brna také nakupovány "Poršetry" Škoda 13T. Říká se, že rozhodnutí o nákupu těchto tramvají bylo čistě politické. Tyto brněnské vozy působí s podivně napasovaným čelem snad nejošklivěji ze všech měst, kam jsou tyto (dle mého názoru) nepovedené, či také ve své době zaostalé tramvaje dodávány.

Oproti pražským mají brněnské alespoň o malinko lepši uspořádání sedaček 1+2 oproti přažským 1,5 +2. Některým těmto vozům sluší celovozové reklamy, při jijichž polepu zmizí to přiznaně napasované čelo. Vozy dostávají postupně dle písmen abecedy dívčí jména a tak je možné se po Brně svést s Adélkou, Barborkou, Cecilkou, Dášenkou, Evelínkou, Fanynkou, ...

V Brně měly svůj domov také čtyři tramvaje RT6N1 (č. 1801-1804), které stejně jako v Praze, nebyly dlouhodobě pro svojí velkou poruchovost nasazovány do provozu a tak často odpočívaly ve vozovně Medlánky. Je to škoda, neboť se jedná o tramvaj s krajními otočnými podvozky a jen středním pevným, takže jízdní vlastnosti v obloucích by měly být lepší než u vozů koncepce Astra. Jeden čas se využívaly také jako pojízdné prodejny jízdenek. Fotografie vlevo pochází z roku 1998, ještě z normálního provozu.

Na jaře 2008 pokračuje po několika letech další pokus na zprovoznění a schválení typu RT6N1. Vůz č. 1801 se nejprve objevuje pouze na zkušebních jízdách bez cestujících. Od 21. 7. 2008 je pak tato tramvaj nasazena do zkušebního provozu s cestujícími na lince č. 12. Dle vzoru vozů 13T dostal vůz z recese také jméno a to z druhého konce abecedy, tedy Žofinka.

Následný provoz vypadal nadějně. Vůz dokonce v prosinci 2008 dostal od drážního úřadu schválení typu (po patnácti letech od výroby prototypu). Pracovalo se i na zprovoznění dalších vozů a další dva se opravdu v provozu objevily.

Mezi tím v roce 2014 odjezdil vůz 1801 své kilometry a byl odstaven čekajíce na prohlídku vyššího stupně.V roce 2015 však bylo vedením DPMB rozhodnuto do vozů RT6N dále neinvestovat a byly postupně prodány. Vůz 1803 odkoupilo Technické muzeum v Brně a ostatní tři byly prodány do Poznaně, kde jsou v upravené podobě provozovány.

Od roku 2008 jsou pořizovány také dvoučlánkové vozy VarioLF2R.E, tedy tzv. dvouwany. Jsou to oficiálně modernizace tramvají K2, za použití nových skříní. Do roku 2018 jich bylo v Brně zprovozněno 32 kusů. V provozu se objevovaly také ve dvojicích, ale postupně byly spřaženy do souprav s vozy VarioLFR.E. Tyto soupravy dvouwana+wana jsou nasazovány nejvíce na lince č. 1.

Podobně jako v Praze, zahájila v roce 2008 také v Brně provoz historická linka. Její trasa vedla z náměstí Svobody do Nových sadů a označená byla písmenem H. Později je pak historický vůz nasazen o víkendech pravidelně na v jízdním řádu vyznačené spoje linky 10 z Nových sadů na Stránskou skálu. Linka H je v následujícíh letech provozována spíše nepravidelně v sezóně.

V roce 2020 se v Brně vylíhnul první Drak. Jde vlastně o tramvaj EVO2 provozovanou také v jiných městech. Zdejší vozy si však staví DPMB ve vlastních dílnách. Zakoupeny byly jako stavebnice a díky kompletaci ve vlastních dílnách se podařilo snížit jejich cenu a pracovníci dílen současně získávají zkušenosti pro jejich následnou údržbu. Uzavřená smlouva z roku 2018 umožňuje postavit až 41 těchto vozů do roku 2025.

V roce 2021 se objevuje první 13T v tzv. dračím nátěru a mně osobně se v této podobě vůz docela líbí. Ztrácí se na něm právě ono až nepřirozeně napasované čelo. Náter se objevuje u vozů procházejících dílnami, tedy tzv. velkou prohlídkou. Kromě oprav podvozků je např. částečně modernizována i elektrická výzbroj, či přečalouněné sedačky, z nichž některé jsou jinak otočené.

V létě 2019 se v provozu objevuje na lince č. 1 třívozová souprava tramvají T6A5. Zkušební provoz se osvědčil a následně je sestaveno až šest třívozových souprav z vozů 1201 - 1218. Jejich pravidelný provoz je pak ukončen v květnu 2023.

Na podzim 2022 dorazila do Brna první tramvaj Škoda 45T (ForCity Smart). Jedná se o tříčlánkovou obousměrnou tramvaj příbuznou plzeňským 40T. Brněnská verze je však v několika ohledech povedenější. Je totiž delší a krajní články mají tak mezi dveřmi a kloubem okno na víc, kde je v interiéru prostor pro kočárky a stojící cestující. Díky těmto dvěma prostorům získává tramvaj vzdušnější interiér a je více použitelná i pro stojící cestující. Dalším rozdílem jsou menší krajní dvěře, oproti plzeňským vozům 40T. Díky tomu mají 45T větší kabinu řidiče.

Starší zajímavosti z pohledu plzeňáka (škoda starší snímky odstranit):

Brněnské tramvajové tratě do sídlišť připomínají spíše rychlodráhu, než klasickou tramvaj. Nejnázornějším příkladem je trať do Líšně. Ta připomíná spíše železnici. Je na otevřeném svršku a je vedena na zvláštním tělese mimo ulice města. Křížení s ulicemi je mimoúrovňové, takže tramvaje nejsou vůbec zdržovány auty. Na fotografii vlevo je vůz KT8D5N, tedy s nízkopodlažním středním článkem.

Zajímavá je i stanice Jírova, která byla původně konečná. Jak je patrné s fotografií, jedná se téměř o podzemní stanici. Je pod úrovní terénu, a připomíná stanici metra. Druhou zajímavostí bylo to, že přes to že se jednalo o konečnou stanici není zde smyčka, ale vozy zde končily úvratí (foto vpravo).

Od poloviny prosince 2004 je linka č. 8 prodloužena o jednu zastávku dále do stanice Mifkova, avšak ani zde není smyčka. Mouhou sem proto pouze obousměrné vozy (KT8D5 a KT8D5N).

Brněnskou zajímavostí může být i trať přes centrum města, přes náměstí Svobody. Jde po pěších zónách a mnoho let zde nebyl žádný pravidelný provoz. Pouze při různých výlukách se na ní tramvaje objevovaly. Občas se rozproudily v tisku různé diskuze, zda do cenra tramvaje vrátit, tak jako běžně fungují pěší zóny s tramvajemi v mnohých městech (např. Plavno, Gorlitz, Heilbronn, Bratislava). A opravdu se po čase tramvaje na náměstí vrátily.

Na fotografii vlevo je jedna ze dvou brněnských tramvajových vozoven a to vozovna Pisárky. Odtud pochází také fotografie vozu T2 4122 přestavěného na pracovní.

Následující fotografie jsou z centra města. Od Hlavního nádraží do Nových sadů se táhne zajímavá čtyřkolejka. Fotogenická je zejména ta část se zatravněným svrškem. Přesto, že jsou tu i čtyři nástupiště na zastávkách, bývá tu ve špičce, zejména u nádraží, dost těsno.

Na dalších fotografiích jsou vozy K2, tedy vozy pro nás plzeňáky nezvyklé.

Odkazy:

Dopravní podnik města Brna

Brněnská MHD

Diskuze tramvaje v Brně - serveru K-report

MHD v Brně - Richard Bílek

Úvodní stránka