V Brně se setkáme s nejpestřejším tramvajovým vozovým parkem. To je samozřejmě nepříjemné pro údržbu a je to
také tak trochu daň za snahu modernizovat vozy, narozdíl např. od Prahy, kde se začalo s modernizacemi vozů déle,
než v jiných městech. Brnu se tak také proto škodolibě říká "výzkumný ústav kolejových vozidel".
Kromě nejčastějších typů vozů (T3, T3SUCS, T6A5 a KT8D5) se zde můžeme setkat s dvoučlánkovými vozy K2 a také
s posledním úspěšným vozidlem ČKD - s vozy KT8D5N (foto vpravo). Jedná se tedy o novější verzi vozů KT8D5
se středním nízkopodlažním článkem, výklopnými dveřmi a novější elektrovýzbrojí. Nízkopodlažní
článek již však byl dosazen i do několika starších brněnských vozů KT8D5. Kromě těchto typů se zde setkáme s dalšími
podtypy vozidel T3 a K2, které se liší různými druhy elektrovýzbrojí, úpravami interiéru
(např. nové sedačky, či jen laminátové sedačky uchycené do bočnic, nová podlaha Altro, plastové obložení stropu).
Některé vozy mají nová čela navržené architektem Kotasem. Uvidíme zde ale např. i vozy T3R.PV s novou skříní Var,
které mají ale laminátové sedačky (avšak připevněné do bočnic) a gumovou podlahu.
Aby těch typů nebylo málo, najdeme zde i dva vozy K3RN, které vznikly celkovou modernizací a vložením nízkopodlažního článku do vozu K2.
Další vozy K3R-N vznikají jako novostavby.
Od roku 2003 jsou i do Brna nakupovány plzeňské nízkopodlažní tramvaje Astra (pod obchodním názvem Anitra). Do roku 2006 jich bylo dodáno sedmnáct.
Dalším zajímavým vozidlem je nízkopodlažní vlečný vůz VV60LF. Provozován bývá s upraveným modernizovaným vozem T3R.EV
(vůz má skříň se zesíleným rámem, asynchronní výzbroj). Přesto, že zejména zpočátku byly problémy vyřešit regulaci brzd, byly v letech 2004 - 2006 postupně dodány čtyři kusy. Ve školním roce bývají vleky nasazeny také v třívozové soupravě (řazen uprostřed soupravy).
Podobně jako v ostatních městech se také v Brně objevují částečně nízkopodlažní tramvaje
vycházející z vozů T3. Vozy VarioLFR.E jsou dávány od roku 2006, mají nová čela, skládací dveře,
elektrovýzbroj Europuls a jsou přizpůsobeny pro tahání vleků, se kterými se také objevují
v soupravách.
Od roku 2007 jsou do Brna také nakupovány "Poršetry" Škoda 13T. Říká se, že rozhodnutí o nákupu těchto tramvají bylo čistě politické. Tyto brněnské
vozy působí s podivně napasovaným čelem snad nejošklivěji ze všech měst, kam jsou tyto (dle mého názoru) nepovedené tramvaje dodávány. Oproti pražským mají brněnské o malinko lepši uspořádání sedaček 1+2 oproti přažským 1,5 +2. Jeden vůz byl
již alespoň designově vylepšen reklamou. Vozy dostávají postupně dle písmen abecedy dívčí jména a tak je možné se po Brně svést s Adélkou, Barborkou, Cecilkou, Dášenkou, Evelínkou, Fanynkou, ...
V Brně mají také čtyři vozy tramvají RT6N1 (č. 1801-1804), které stejně jako v Praze, nejsou dlouhodobě pro svojí velkou poruchovost nasazovány do provozu a tak odpočívají ve vozovně Medlánky. Je to škoda, neboť se jedná o tramvaj s krajními otočnými podvozky a jen středním pevným, takže jízdní vlastnosti v obloucích by měly být lepší než u vozů koncepce Astra. Jeden čas se využívaly také jako pojízdné prodejny jízdenek. Fotografie vlevo pochází z roku 1998, ještě z normálního provozu.
Na jaře 2008 pokračuje po několika letech další pokus na zprovoznění a schválení typu RT6N1. Vůz č. 1801 se nejprve objevuje pouze na zkušebních jízdách bez cestujících. Od 21. 7. 2008 je pak tato tramvaj nasazena do zkušebního provozu s cestujícími na lince č. 12. Dle vzoru vozů 13T dostal vůz z recese také jméno a to z druhého konce abecedy, tedy Žofinka. Doufejme že zkoušky budou úspěšné a podaří se zprovoznit další tyto tramvaje.
Podobně jako v Praze, zahájila také v Brně provoz historická linka. Její trasa vedla z náměstí Svobody do Nových sadů a označená byla písmenem H. Později je pak historický
vůz nasazen o víkendech pravidelně na v jízdním řádu vyznačené spoje linky 10 z Nových sadů na Stránskou skálu.
Brněnské tramvajové tratě do sídlišť mnohdy připomínají spíše rychlodráhu, než klasickou tramvaj. Nejnázornějším příkladem je trať
do Líšně. Ta připomíná spíše železnici. Je na otevřeném svršku a je vedena na zvláštním
tělese mimo ulice města. Křížení s ulicemi je mimoúrovňové, takže tramvaje nejsou vůbec zdržovány auty.
Na fotografii vlevo je vůz KT8D5N, tedy s nízkopodlažním středním článkem.
Zajímavá je i stanice Jírova, která byla původně konečná. Jak je patrné s fotografií, jedná se téměř o podzemní stanici. Je pod úrovní
terénu, a připomíná stanici metra. Druhou zajímavostí bylo to, že přes to že se jednalo o konečnou stanici není zde smyčka, ale vozy
zde končily úvratí (foto vpravo).
Od poloviny prosince 2004 je linka č. 8 prodloužena o jednu zastávku dále do stanice Mifkova, avšak ani zde
není smyčka. Mouhou sem proto pouze obousměrné vozy (KT8D5 a KT8D5N).
Brněnskou zajímavostí může být i trať přes centrum města, přes náměstí Svobody. Jde po pěších zónách a mnoho let zde nebyl žádný
pravidelný provoz. Pouze při různých výlukách se na ní tramvaje objevovaly. Občas se rozproudily v tisku různé diskuze, zda do cenra tramvaje
vrátit, tak jako běžně fungují pěší zóny s tramvajemi v mnohých městech (např. Plavno, Gorlitz, Heilbronn, Bratislava). A opravdu se po čase tramvaje na náměstí vrátily.
Na fotografii vlevo je jedna ze dvou brněnských tramvajových vozoven a to vozovna Pisárky. Odtud pochází také fotografie vozu T2 4122 přestavěného na pracovní.
Následující fotografie jsou z centra města. Od Hlavního nádraží do Nových sadů se táhne zajímavá čtyřkolejka. Fotogenická je zejména ta část se zatravněným svrškem. Přesto, že jsou tu i čtyři nástupiště na zastávkách, bývá tu ve špičce, zejména u nádraží, dost těsno.
Na dalších fotografiích jsou vozy K2, tedy vozy pro nás plzeňáky nezvyklé.
Odkazy: Dopravní podnik města Brna
Diskuze tramvaje v Brně - serveru K-report
© Jan Šlehofer